Rozpočet domácnosti
Co je to vlastně rozpočet?
V rodině je rozpočet pomůckou pro řízení pohybu peněz. Peněz, které získáváte = příjmů a peněz, které vydáváte = výdajů.
 |
Pro někoho může být dobrodružné, když na konci měsíce s napětím čeká, „jak to tentokrát vyjde“. Jistější je vždycky vědět, co si můžete a co nemůžete dovolit. Zajímavé je, že častěji mají přehled o svých penězích lidé, kteří nemusejí počítat každou korunu. Naučili se totiž mít svoje peníze pod kontrolou.
Kontrola se snadněji provádí, pokud si důsledně sledujete – nejlépe zapisujete – kam plynou nebo tečou (mluví se také o „tocích“) vaše peníze. Peníze si můžete představit jako řeku – buď teče k vám, nebo od vás. S penězi je to také tak. V každém případě je zpracování rozpočtu rodiny důkazem o zodpovědném hospodaření s penězi.
Někdy se vám snadněji řídí výdaje než příjmy, protože ty jsou dány. Ale pokud máte přehled a o peníze se zajímáte, začnete vidět i příležitosti, jak si zvýšit příjmy. Bohužel, mnoho lidí bylo vychováno tak, že zabývat se penězi je něco špatného a hledat příležitosti k získávání peněz je nemorální. Někdo tento názor nepřekoná za celý svůj život.
Pokud ale chcete vycházet s penězi dobře, nezbývá vám, než:
- Vědět, jaké máte příjmy.
- Vědět, jaké jsou nutné výdaje.
- Každý měsíc utratit méně, než přijmete.
Tři hlavní modely (způsoby) hospodaření
Jiná je situace, když člověk žije sám a jiná, když má rodinu.
Zvláště náročné to je, pokud v rodině jsou děti, které jsou na vás závislé. Je dobré myslet i na to, že jste pro děti vzorem v používání peněz.
Rodinu podle obvyklých představ tvoří dva dospělí a děti. Už v době, kdy rodinu zakládáte, je dobré si s partnerem pohovořit o způsobech hospodaření – každý z vás se od rodičů naučil něco jiného. Nejde o to zjistit, který způsob hospodaření je lepší. Jde o to, dohodnout se, jaký způsob hospodaření budete schopni dodržovat oba, a později jej učit vaše děti.
Každý pro sebe = urvi, co můžeš
Příjmy jsou ve společné „pokladně“ a nikdo nehlídá výdaje. Každý bere, co chce, dokud není prázdno.
Soutěžíte v utrácení =„Když ty, tak já taky.“ „Ty sis něco koupila, tak já si také něco koupím.“
Když se ke společnému „balíčku peněz“ budete chovat podle zásady „užij si, co můžeš“, jistě směřujete k finančním potížím.
Nejvíc nedorozumění v manželství vzniká z toho, že muži považují za důležité jiné věci než ženy.
Může se vám stát, že pokud se nedohodnete, jak budete se společnými penězi hospodařit, dojde k tajnému utrácení peněz. Také se může stát, že před sebou začnete zatajovat část svých příjmů.
Máme rozpočet, ale nikdo se jím neřídí.
S partnerem si řeknete, kolik rodina potřebuje peněz, a tím to skončí. Dál se potom chováte, jako by povinné platby měl na starosti ten druhý.
Stanovení pravidel a jejich dodržování může být pro někoho velmi těžké. Někteří lidé mají pocit, že pokud by měli dodržovat nějaký řád a měli se omezovat, jejich život bude nesnesitelný. Pravidla znamenají dávat si při rozhodování otázky:
- Potřebuji to?
- Mám na to peníze?
- A když teď mám peníze, zbydou mi peníze na důležitější věci?
- Nebudou mi peníze chybět?
Příběh:
Dana měla dobré zaměstnání a její manžel Petr také. Jejich společné příjmy každý měsíc byly 22 000 Kč. Za nájem platili 10 000 Kč a to, co zbylo, na běžné životní potřeby stačilo. Ale život není jenom o potřebách. Petr rád rybařil a Dana se ráda pěkně oblékala. A tak každý Petrův nákup Dana posměšně komentovala poznámkami: „Stejně jsi nikdy nic nechytil! Kdybys místo toho raději dělal něco pořádného!“
 |
Daniny nákupy zase nechápal Petr: „Takových bot máš plnou skříň! Na co potřebuješ tolik kabelek!?“
Co bylo špatně?
Dana a Petr se nedohodli, kolik peněz budou dávat na zajištění domácnosti a jejího provozu a kolik peněz mohou utrácet za svoje záliby. Jeden zesměšňoval radosti toho druhého. Když se peněz nedostává, je láska obvykle rychle pryč.
Jak to mělo být správně?
Na začátku společného soužití si Dana s Petrem měli popovídat o společném hospodaření s penězi. A to už tehdy, když byli zamilovaní a bavit se o penězích jim připadalo hloupé.
Sedněte si a:
- ujasněte si, co jsou opravdu potřebné věci,
- spočítejte, kolik peněz je třeba na zajištění chodu domácnosti a opravdu potřebných věcí,
- dohodněte se, kolik peněz bude mít každý z vás pro osobní použití – jako „kapesné“ na svoje „malé radosti“,
- připomeňte si, že o svých penězích rozhoduje každý sám a nemusí druhému říkat, za co svoje peníze utratil,
- určete si pravidla pro situaci, kdy si pro osobní potřebu chcete koupit něco většího. Například z kapesného si našetřím polovinu a o druhé polovině rozhodnete společně. Podmínkou pro přidání společných peněz je souhlas toho druhého.
Model (způsob) hospodaření č.1
Každý odpovídá za něco
Příjmy v některých rodinách jsou ukládány na společný účet. Každý z členů rodiny, který vydělává, má na starosti určitou část provozu domácnosti. Na tu si může vzít dohodnuté množství peněz.
V případě neočekávaných nebo zvláštních výdajů se rodina poradí.
Na konci měsíce společně vyhodnotí, jak se jim podařilo hospodařit.
Model (způsob) hospodaření č.2
Existují dva rozpočty
V některých rodinách má každý z členů, který vydělává, svůj účet. Mají dohodu, co se platí ze společných výdajů.
Postup každého z partnerů je potom stejný, jako při sestavování rodinného rozpočtu:
- Sepsat.
- Počítat.
- Neutrácet zbytečně.
- Dodržovat zásadu „Utratit méně, než vydělám.“
Model (způsob) hospodaření č. 3
Společný rozpočet
Ukázali jsme vám, že hospodařit dobře s penězi není složité. Vy rozhodujete, za co peníze vydáte, nebo nevydáte. Vy také rozhodujete, jestli vaše příjmy budou nižší, nebo vyšší.
V mnoha rodinách je jeden společný účet a z něj se platí všechno. Partneři by se měli dohodnout, kdo bude mít kontrolu nad:
- příjmy,
- výdaji,
- termíny
- dalšími účty.
Je nutné se domluvit, kolik ze společných peněz budete posílat na spořicí účet, abyste si vytvořili peněžní rezervu pro nečekané situace.
 |
Cílem hospodaření rodiny je mít vyrovnaný rozpočet.
Vyrovnaný rozpočet znamená velikou sebekázeň – nenechat se zlákat a koupit vše, co vidím. Obchodníci vás zahrnují různými nabídkami – chtějí hlavně vaše peníze.
Příběh
Jste zvyklí, že otočíte vodovodním kohoutkem a teče voda. Studená i teplá. V bytě Honzy a Lenky ohřívá vodu elektrický ohřívač. Voda se ohřívá v noci, a tak cena za elektřinu není příliš vysoká. Jednoho dne z obou kohoutků tekla studená voda. Co se stalo? Bojler je rozbitý. Mirek a Adéla se lekli. Co budou dělat?
Nový ohřívač vody stojí kolem 10 000 Kč, a to je polovina jejich příjmů. Peníze na nový ohřívač vody neměli. Budou si muset někde vypůjčit peníze, protože nemůžou čekat několik měsíců, až našetří peníze na nový ohřívač vody. Děti se večer musejí umýt. Ohřívání vody v hrnci je pomalé a stojí víc peněz.
Co bylo špatně?
Honza s Lenkou neměli vytvořenou finanční rezervu pro nenadálou potřebu.
Když bylo nutné řešit situaci, uvažovali hned o koupi nového bojleru a zároveň o nákupu na splátky.
Jak to mělo být správně?
Honza s Lenkou si měli udělat přehled spotřebičů, bez kterých se rodina neobejde. To znamená, že bez nich můžou vydržet přibližně týden.
Měli vědět, že malé spotřebiče fungují přibližně po dobu záruky, to jsou dva roky.
Větší spotřebiče fungují většinou déle – pračka až 10 let, lednička a ohřívač vody 10 – 15 let.
Měli si spočítat, kolik peněz musí spořit, aby měli našetřeno, až spotřebič přestane fungovat.
Honza s Lenkou měli ještě jinou možnost.
- Mohli pozvat opraváře, který by jim řekl, jestli jde spotřebič opravit. Cena za opravu mohla být malá.
Schodkový rozpočet. A co s ním uděláte?
V životě jsou období, kdy je mnoho důležitých výdajů. Více než jsme na začátku počítali.
Například studium dětí. Se studiem může být spojeno víc výdajů, než jsme očekávali. Studium je dobrá investice, protože naše děti díky vzdělání mohou získat dobré pracovní místo.
Zvýšení příjmů
Snížení výdajů.
Podrobněji jsme se výdaji už zabývali. Jenom krátké opakování.
Je třeba vědět:
- za co peníze vydáváme,
- co je opravdu nezbytné,
- vždycky je možné hledat náhradu a ušetřit.
Zvládnutí rozpočtu je práce na delší dobu. Je třeba se chovat opatrně. Potom problémy vidíme včas. Nemůže se nám stát, že něco zanedbáme. Plánovat je nutné s velkým předstihem.
To znamená například jednou za týden se společně posadit a projít si hospodaření domácnosti. Co jsme utratili, kolik zbývá, co nutně potřebujeme v nejbližší době?
Přebytkový rozpočet. Jaké jsou možnosti?
Co můžete dělat s penězi, které vám zbydou, si povíme v kapitole 3 - Finanční produkty.
Čím menší příjmy člověk má, tím větší rezervy musí vytvářet.
Základní potřeby a nezbytnosti jsou pro všechny domácnosti stejné.
Potřebujete střechu nad hlavou, jíst, oblékat se, postarat se o své děti, mít možnost se dopravovat, komunikovat s ostatními (telefon, internet, TV), výdaje na provoz domácnosti, léky a léčení, kultura.
Když máte dostatečně vysoké příjmy, utrácíte nejen za nezbytné věci, ale můžete nakupovat i věci pro radost a potěšení. Když se dostanou do finančních problémů lidé s vyššími příjmy, stačí přestat nakupovat zbytečnosti. U nízkých příjmů to neplatí. Při nízkém příjmu utratíte každý měsíc všechny peníze, abyste zajistili nutný provoz domácnosti.
